Meteority a jejich kouzlo

Vesmír fascinuje lidstvo odjakživa – nekonečná tma i oslnivé světlo, absolutní vakuum i nezměrná hmota hvězd. Uhranul i vás? Chcete zjistit, jak se kousek tohoto nekonečna může ocitnout ve vaší ruce? Čtěte dál a dozvíte se víc o meteoritech a jejich příbězích.

Opravdu víte, co můžete nosit?

Víte, že většina železných meteoritů pravděpodobně vznikla hluboko uvnitř prastarých planetek – ještě před vznikem Země? Když se jejich roztavená jádra pomalu chladila (rychlostí setin stupně během tisíců let), začaly v nich růst krystaly kovu. Teprve miliardy let letu meziplanetárním prostorem dopravily tyto fragmenty až k nám.

Takže až se budete dívat na ciferník z meteoritu, budete sledovat materiál starší než naše planeta. Fascinující, viďte?

Co se skrývá pod sklíčkem hodinek

Zkuste si představit, že na zrcadlově vyhlazený řez meteoritem kápnete kapku kyseliny. Překvapivě ho nezničí – naopak odhalí podpis vesmíru, tzv. Widmanstättenův vzor. Jedná se o překrásné kresby, které na Zemi nenajdete.

    • Jak vzor vzniká? Dva druhy železo-niklových krystalů se do sebe prolínají, protože během formování chladly neuvěřitelně pomalu.

    • Proč jej na Zemi nenajdete? Naše horniny tuhnou příliš rychle, struktura nestihne „dorůst“.

  • Proč Widmanstättenův vzor? Friedrich von Widmanstätten byl vídeňský mineralog a kurátor císařské sbírky meteoritů. Už v roce 1808 popsal charakteristickou mřížku železo-niklových lamel, která dnes nese jeho jméno. Jeho objev se stal klíčovým důkazem pravosti železných meteoritů i jejich kosmického původu.

„Překrásné kresby  na cifernících našich luxusních hodinek, jsou výsledkem milionů let ve vesmíru.


Žádné dva ciferníky nejsou stejné. Každý je svou kresbou jedinečný.“

Seznamte se: Muonionalusta

Těžko se to vyslovuje? Chápeme. Přitom je to jméno, které si zaslouží, abyste ho vyslovili alespoň jednou nahlas. Muonionalusta – název odvozený od řeky Muonio a severského slova alusta („okolí, území“) – v překladu znamená něco jako „kraj u Muonia“.

Co se za tím jménem skrývá? Meteorit starý přes čtyři a půl miliardy let, pamětník zrodu naší sluneční soustavy, který dopadl na území dnešního švédského Laponska zhruba před milionem let. V zemi dřímal tak dlouho, až jej pohltila severská tundra. Když jej lidé objevili, odhalil křehce stříbřitý Widmanstättenův vzor, jaký nevytvoří žádná pozemská slévárna. Díky své velikosti patří Muonionalusta k nejpozoruhodnějším železným meteoritům, ale opravdovou vzácnost z něj dělá právě ta jedinečná kresba – kosmický otisk, který se na Zemi už nikdy nezopakuje.

„Kus tohoto skvostu může být váš.“

Objevit kolekci

Meteority v legendách. Které vyprávění vás osloví?

Legendy a příběhy o hvězdách, vesmíru a nebi jsou pravděpodobně staré jako lidstvo samo. V moderní době se možná málo obracíme k nočnímu nebi a necháváme pracovat naši fantazii. Pro naše předky bylo ale nebe nesmírně důležité. Proč by jinak pojmenovávali souhvězdí a přemýšleli nad tím, čemu dnes říkáme vesmír?

Meteority – jako součást, a vlastně jediná hmatatelná „část nebe“ – se proto staly inspirací pro nesčetné příběhy a mýty po celém světě. Tato vyprávění nejsou historickými fakty, ale spíše ukázkou toho, jak lidé v různých kulturách vnímali nebe a hledali v něm odpovědi.

Zeus – bůh hromu a blesku

V antických textech se pro kameny, které „spadly z nebe“, používal výraz diopetés – doslova „od Dia (Zeus) – padlý“. Meteority bývaly uctívány v chrámech jako viditelný dotek boží moci. Starověcí autoři zmiňují, že tyto kameny byly považovány za dar nejvyššího boha a přinášely ochranu.

Chtěli byste Thorovo kladivo?

Ve Skandinávii se dodnes dochovalo lidové označení thunderstones – „hromové kameny“. Vikingové i pozdější venkované pravděpodobně věřili, že hrubě otlučené kusy křemence či meteority jsou úlomky Thorova kladiva Mjölniru, odštěpené při boji boha hromu se silami chaosu. Takové kameny se vkládaly do hrobů nebo pod práh stavení, aby ochránily dům před bleskem a jeho obyvatele před zlými duchy.

Nebeské železo z Východu

V tibetské a čínské tradici se meteoritickému kovu říká tian tie – „nebeské železo“. Z tohoto kovu se od starověku odlévaly drobné amulety, které podle pověsti získávají sílu během pádu z oblak, a proto slouží jako talisman proti neštěstí. Legenda o „nebeském kováři“ pak vypráví, že mistr dokáže z tian tie ukout čepel, která nikdy nerezaví a rozsekne kámen stejně lehce jako papír – myšlenka, která inspirovala i moderní mečíře.